Pravděpodobně nejsilnější Tool Rebel na světě
Stále hledá novou výzvu. Jeho největším cílem tehdy bylo dostat se do Guinnessovy knihy rekordů – ale s rekordem, který před ním ještě nikdo neprovedl. Řekl a udělal, v roce 2006 nechal přistát vrtulník na svých ramenou a tím si připsal svůj první Guinnessův světový rekord.
I u nás hned ukázal, co dokáže, a že není nadarmo považován za jednoho z nejsilnějších mužů světa. „Jen tak“ přetáhl tahač od sousední spedice, jako by to byla hračka, a v našem laboratoři točivého momentu nechal naše specialisty v úžasu, když „jen tak“ zatáhl 1300 Nm pomocí metrové trubky.
Na otázku, jak se na něco takového připravit, Franz odpověděl: „To samozřejmě není tak jednoduché. Nemůžu si prostě postavit turbínu na zahradu a každý den se snažit přiblížit o metr.“
Seznam jeho rekordů a projektů je už teď působivý a místy těžko uvěřitelný: „Franz Müllner táhne Boeing 777 o hmotnosti 150 tun“, „Franz Müllner zvedá nejtěžší dřevěnou činku na světě (601 kg)“, „Franz Müllner sroluje 21 pánví.“
Ale co přijde teď? Co dělá extrémní sportovec, když už dosáhl a překonal tolik extrémů? Prostě udělá další krok vpřed.
„Vždycky si najdu nějaký nový, ještě šílenější projekt,“ řekl nám, a tentokrát přišel s novým bláznivým nápadem s názvem „Turbína“.
Jaký byl jeho nápad stojící za projektem?
Vlastně docela jednoduché a přesto tak absurdní. Lehne si do výfukového proudu letecké turbíny o výkonu 30 000 koní a snaží se dostat co nejblíže k turbíně. Je vystaven teplotám přesahujícím 1 500 stupňů a tahu téměř 20 tun.
Skutečnou obtíží při světovém rekordu není podle Franze Müllnera teplo, ale spíše tlak, který tato turbína vyvíjí. Dýchání je také velkým problémem, protože jak si lze představit, není příliš rozumné vdechovat vzduch o teplotě 1500 stupňů, natož používat kyslíkovou láhev, která by při této teplotě mohla explodovat, konkrétně kolem 450 stupňů.
Na otázku, jak se na něco takového připravit, Franz odpověděl: „To samozřejmě není tak jednoduché. Nemůžu si prostě postavit turbínu na zahradu a každý den se snažit přiblížit o metr.“
Alternativy byly prostě testovány s místními hasiči a plamenometem.
Na otázku, proč se označuje za Tool Rebela, odpověděl jen: „Ve svých projektech a také ve volném čase u motorky pořád něco šroubuju a myslím, že jsem dost bláznivý na to, abych se mohl nazývat Tool Rebelem. Pro mě je myšlenka Tool Rebel spíš životním stylem.“
S Franzem jsme našli zapáleného Tool Rebela, který vždy jde na hranici svých možností a nespokojí se se standardy. Svým nadšením nakazí ostatní a i přes své bláznivé „koníčky“ zůstává velmi sympatickým a nohama na zemi stojícím člověkem.
Jsme si jisti, že i v budoucnu o Franzovi ještě hodně uslyšíme.
